Metalfest v Hells Bells!
Jsem plna dojmů a zážitků z velice povedené akce. mimochodem http://www.notorband.ic.cz

Nějak nevím odkud začít! Asi vám ukážu moc pěknej plakát:

Klub Hells Bells jsem objevila už pár dnů před koncertem... Takové temné polepené dveře ve dvoře podobném jako v našem baráku... S Bárou jsem měla sraz v 17:45 na Andělu před McDonaldem. Samozřejmě jsme obě dorazily později, ale ani to nevadilo. V Hellsech byl totiž ještě jeden volný stůl, který jsme hned obsadily. Po chviličce k nám přiběhl Křivoš (zpěvák a v tu chvíli i pokladník) s pokladničkou a žádal nás o 50,- Kč za vlezné. Bez cavyků jsme zaplatily a pozorovaly okolní dění. Bára s pivem, já se spritem - Bára díky své zfalšované tramvajence pivo dostala, já však ničím takovým nedisponuji, a tak sem si dala sprite bez bílého vína. Načež Bára poprosila Ondru (svýho Bráchu a zároveň bubeníka NoToru, zda by byl tak ochotný a vínko se spritem mi koupil. Koupil, ale barman naši lest prokoukl a Ondrovi zakázal nám to dát... Tak jsme podnikly akci. Slečnu, sedící vedle mě, jsem poprosila, zda-li by pro ten můj nápoj nedošla k Ondrovýmu stolu a dělala, že je její. Po dlouém přemlouvání svolila a nápoj přinesla. Moc jí děkuji. Sklenici jsem schovala pod stůl, aby ji barman neviděl. Fakt akce. To už hrála kapela KILL HIMM, která měla docela pěknýho kytaristu, ale jejich styl mě až tolik neoslovil, přecejen blicí způsob zpěvu má jisté nedostatky - ani při sebevětší snaze nezjistíte, co vám zpěvák hodlá sdělit (teda já jsem na to fakt nepřišla). Po jejich dost krátkém koncertu nastala delší pauza, po níž přišla kapela DEKADENCE - taky hodně drsná hudba, ale bylo to lepší než KILL HIMM, teda aspoň podle mě. To už se zábava docela rozjela a utvořil se velkej kotel (nebo se nám to možná jen zdálo, vzhledem k tomu, že Hells Bells je opravdu malý klub), my to však stále pozorovaly od stolu. Po skončení jejich vystoupení následovala opět pauza (snad první koncert, kdy kapely nebojovaly se skluzem). Na závěr přišlo to nejlepší - NOTOR! Před jejich začátkem jsme s Bárou pozorovaly zpěváka Křivoše - seděl na podiu jak hromádka neštěstí, tak jsme se bály, jak koncert dopadne. Už dlouho se na internetovým fóru na stránkách notoru řeší, že Křivoš není dobrý zpěvák, tak jsme se domnívaly, že je nervózní z toho, co na jeho výkon řeknou kritičtí posluchači. Nicméně, jeho výkon, byl, aspoň podle mého názoru, úžasný. Oproti Vopici nebo Opatovu to byl jedinečnej výkon... Sice v písni Slzy (nejsem si jistá tím názvem, tak se omlouvám, jestli tu někoho mystifikuji) trochu zaškobrtnutí bylo, ale jinak jsem byla nadšená... Skákala sem, křičela sem, dnes mi asi spadne hlava, ale opravdu skvěle jsem si to užila. Asi si říkáte, jak můžu bejt z něčeho takovýho tak odvázaná, ale já nejsem žádný odborník, neumím hrát na žádnej nástroj, neumim zpívat, jsem naprostý laik. Nerozeznám trashmetal od deathmetalu a jak se to vše jmenuje. Je to jenom muj laickej názor... Po koncertě se s námi dala do řeči slečna, která seděla u našeho stolu. Byla moc sympatická a děsně upovídaná.. Tak jsme s ní hodily řeč, mezitím se Bára s Ondrou pokoušeli přemluvit rodiče, aby Bára mohla zůstat déle. Neúspěšně. Tak jsme se okolo jedenácté hodiny večerní rozloučily a vydali jsme se na Anděl. Bára odjela čtyřkou na Pavlák a já si šla sednout do McDonaldu, protože autobus mi jel asi za půl hodiny. V McDondovi jsem si dala hranolky a tak sem tam seděla, papala... Až si ke mně přisedla parta týpků se skleničkama šampaňskýho a ptali se co tam tak sama dělám... Tak jsem s nima hodila řeč, a ač to byli fešní hoši, musela jsem se s nimi rozloučit a běžet na bus... Zrovna jela čtrnáctka, tak jsem do ní nasedla, s tím, že na zlíchově vystoupím a počkám tam na stočtyřku. Na smíchovským nádraží přistoupil Bishop s Liborem. Byli dost opilí a bishop ani nebyl schopen mi říct odkud jedou... Na zlíchově jsme přestoupili na stočtyřku a pak už jsem byla dom. A rychle jsem šla spát...

Autor: Veronique.in.chains
Zdroj: http://veronique.in.chains.sblog.cz/2006/09/10/186